Noci s nepřítelem

Cesta je prach, štěrk a hlína, za obzor se klikatí. Už nejsi šperk, spíš špína a on za to zaplatí.  Hýčkaná květina na jaře zasazená do luxusu. Takhle to začíná a pak sbohem, pac a pusu.

NOCI S NEPŘÍTELEM                                     (2020)

.

Vítá ... že není bitá ... 

a když to schytá ...

je vždy určitá ...

naděje.

.

Cesta je prach, štěrk a hlína, za obzor se klikatí.

Už nejsi šperk, spíš špína a on za to zaplatí.

.

Hýčkaná květina na jaře zasazená do luxusu.

Takhle to začíná a pak dostaneš přes prsty, pusu.

.

Cesta je prach a kamení, nad ní tlaková níže.

Ta zlatá klec je přec i vězení, zlomila si mříže.

.

Na jeho mužné hrudi, už hlavu nikdy nesložíš.

To spíš tě ze sna budí, co všechno o něm víš.

.

Ty to dobře víš, ty to přece víš  ... a i on i on ví to, 

dál bude tě bít, dál bude tě bít, bít tě jako žito.

.

Cesta je prach a kamení, hladovému nevěří kdo je syt.

Rozčarování a prozření, z posledních sil musíš mlít.

.

Plíce Ti hoří a znavené nohy dál tě nechtěj nést.

Za ta příkoří, vzkaz strohý, poznáš s kým máš tu čest.
.

Vítr, zde mocně duje, dál po čtyřech lezeš jako zvíře.

Na rozdíl od něj, víc neslibuje, jen mozoly a puchýře.

.

Bičují tě provazy deště, a přesto nemáš nikde stání.

Svírají jako kleště, vzpomínky na rány rozevřenou dlaní. 

.

Cesta plná výmolů a kamení, ale ty po ní musíš jít.

Máš strach, víš, on se nezmění, dál bude tě bít.

.

Ty to dobře víš, ty to přece víš  ... a i on i on ví to, 

dál bude tě bít, dál bude tě bít, bít tě jako žito.

.

Neotáčej se nikdy zpět, věř si, nepochybuj.

Jen jeden život máš, on ho nevlastní ...

je jenom, jenom tvůj.

.

Mé předchozí básně a texty naleznete zde:  https://snitily.blog.idnes.cz/?us=110180