Sobota 29. února 2020, svátek má Horymír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 29. února 2020 Horymír

Hovory s t. g. m. (tápajícím genetickým materiálem) 4

17. 01. 2020 9:30:29
„Tenhle králík spí,“ ukázal Majky na mrňouse ležícího na boku. Oči vypoulené a na něm hejno much. „Víš Majky, ten králíček neusnul, on je mrtvej.“ „Není mrtvej, má tam chleba,“ odvětil s neoblomnou dětskou logikou.

Hovory s t. g. m. (tápajícím genetickým materiálem) 4

Vánoce léta Páně 2013 jsme měli trávit v novém domě. Ale jak je u nás už dobrým zvykem, vše se zadrhlo. Prodali jsme byt, abychom měli finance na dokončení domu, a novým majitelům slíbili, že se do konce listopadu vystěhujeme. Bohužel až při malování jsme zjistili, že stavební firma udělala křivé stropy. Nebyla to jediná závada, která „vyplavala na povrch“, ale rozhodně ta největší. Pro nás to znamenalo další přechodný podnájem. Když jsme se v únoru do nezkolaudovaného domu nastěhovali, ležel jsem tu první noc na zemi, koukal do stropu a nemohl uvěřit tomu, že konečně bydlíme. Navíc jsem pořád ještě věřil, že si za to martyrium zasloužím to slíbené třetí bejby. Do třetice holčičku. Čekám na ni dodnes. Nejspíš se jí dočkám až s druhou ženou?

Hned na jaře jsem se pustil do stavby garáže. Jelikož jsme stále každou korunu třikrát obraceli, objednával jsem materiál po částech. A v létě jsem se zasekl na tom, že mi další tvárnice ve stanoveném termínu nedodali. Na místo abych využil volný víkend k zevlování, započal jsem další stavbu, tentokrát dětského domečku. Což se zase nelíbilo mému otci, který mi vyčítal, že nezdím. Skutečnost, že nemám cihly, mě v jeho očích nikterak neomlouvala.

„Děláš tady pitomej domeček, místo abys dodělal garáž,“ opakoval pořád dokola.

Když mi o týden později konečně dovezli cihly a já se znovu pustil do zdění, slyšel jsem pro změnu „a kdy doděláš ten domeček?“

Náš dům (i domeček před ním) leží na strategicky významném místě. Je od něj stejně blízko do krematoria i domova důchodců. Cca 200 metrů vzdušnou čarou. Takže když jsme na zahradě stloukali palety a prkýnka, zaujal Dádu kouř valící se z krematoria. Já si ho v zápalu práce vůbec nevšimnul. I proto, že jsem stále po očku pozoroval Majkyho, u kterého jsem pojal podezření, že je snad synem samotného Thora. Neustále lítal po pozemku s jedním či dvěma kladivy. Na kladivech tou dobou dost ulítával a mnoho jich poztrácel či zničil.

Dáda stále fascinovaně zíral na dým valící se z komína, „ty jsou ale hloupý.“ Přerušil jsem práci na domečku, „kdo je hloupej?“ nechápal jsem.

„No tamhle,“ ukázal směrem ke krematoriu, „vedro jak blázen a oni pořád topí, “ kroutil hlavou, „čím budou topit v zimě? Horko těžko jsem zadržoval smích.

„Z toho bych rozhodně strach neměl,“ uklidnil jsem ho, „něco se najde,“ a dál to nerozpitvával.

Problematiku smrti jsem protentokrát se syny probírat nemusel. Na tu došlo až za dva roky. Naši odjeli na dovolenou a tak jsme se museli se sestrou postarat o chatu a hlavně králíky. Zatímco jsem do vrchních kotců rozděloval seno, zrní a řepu, tříletý Majky si zkoumavě prohlížel jeden z těch spodních.

„Tenhle králík spí,“ zatahal mě za triko jednou rukou a druhou mi ukázal, kterého má konkrétně na mysli. Byl to takovej mrňous, ledva opustivší kojící matku králíkovou. Ležel na boku, oči vypoulené a na něm hejno much.

„Víš Majky ...“ otcovsky jsem ho poučoval, „ten králíček neusnul, on je mrtvej.“

„Není mrtvej, má tam chleba,“ odvětil s neoblomnou dětskou logikou.

„Chleba tam sice má,“ dal jsem mu za pravdu, „ale ani se ho nedotkl, protože ... je mrtvej.“ Majkymu ta informace šrotovala v hlavě, ale neříkal nic.

„Co s ním budeme dělat?“ připomněl mi Dáda, že jakožto nejstarší bych měl převzít iniciativu.

„Zavoláme přítele na telefonu,“ přenesl jsem zodpovědnost o generaci dál, „děda nám řekne, kam ho pohřbít.“

Řekl. Nahoře na stráni u plotu. Že králík nejspíš pojde, už věděl z předešlého dne od ségry. Už byl načnutý, proto ho přemístila na samotku, izolovala od bratrů a sester. Rýčem jsem vykopal díru, králíka do ní šoupl na lopatě a zaházel ho hlínou. Dáda mezitím udělal malý dřevěný křížek a zapíchl ho vedle hrobu. Majky přešlapoval opodál a sledoval naše počínání.

„Víš Dádo, když králík ... nebo člověk umře ...“ jal jsem se vysvětlovat bez toho, že bych měl promyšleno zakončení.

„Já vím, tati,“ přerušil mě, „mamka už mi to dávno vysvětlila.“

S Majkym zřejmě stejnou řeč nevedla, protože mu přišlo, že jsme ho zasadili, jak na jaře brambory. „Až ten králík vyroste, tak ho zase vykopeme?“ neváhal se s námi podělit o své myšlenky.

Autor: David Snítilý | pátek 17.1.2020 9:30 | karma článku: 20.66 | přečteno: 485x

Další články blogera

David Snítilý

Tamten (nejen pro Bohunku J.) z pohledu „muže“

Žádný chlap prý veřejně nepřizná, jaké to je, když jeho partnerce zavoní někdo cizí. Nuže tedy ... přijímám výzvu. A jen pro pořádek, tamten nebyl jeden, ale bylo jich rovnou pět. Najednou.

27.2.2020 v 6:47 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 416 | Diskuse

David Snítilý

A žili spolu šťastně ...? (volně navazuje na Otevřené manželství)

Osedlala si mě jako koníka a cválala na mně do země orgasmu zaslíbené. A když už to vypadalo, že tam i dojede, tak to na mě náhle přišlo. Škubal jsem sebou tak, že měla problém se na mně udržet. „Tak brzo?“ vydechla zklamaně.

22.2.2020 v 8:44 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 611 | Diskuse

David Snítilý

Otevřené manželství (volně navazuje na Nečekané sblížení)

„Matěji, vstávej,“ vložila se do toho velká megera. „Maminko, kde se tady berete?“ oslovil jsem tchyni tak, jak to nesnáší. „Jdeme s Pepou jen tak náhodou kolem." „Jo, neštěstí nikdy nechodí samo,“ mumlal jsem si pod vousy.

15.2.2020 v 8:41 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 532 | Diskuse

David Snítilý

Proč?

V zástupu vyvolených, těch, co dnes padnou, kráčím taky já. Mysl vyrovnanou, chladnou, tak moc, že mě napadá: válka – zločin – krveprolití, vážení mocní, je mi z vás na blití. Tělo tvý – v prach se obrátí.

8.2.2020 v 9:36 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 332 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Petr Švarc

Jistota

V blíže neurčené budoucnosti spálí slunce v termonukleárních reakcích většinu svého vodíku a následně dramaticky zvětší svůj objem do podoby...

28.2.2020 v 12:31 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

První oběť v Česku

"Nechci! Já to nechci" řval Průša, protože mu to s tím virem přerostlo přes hlavu. Kolem krku měl čtyřikrát obtočené špekáčky. Z každé kapsy mu čouhala lahev myslivce. Nad hlavou mával svazkem bankovek.

28.2.2020 v 12:06 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 644 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Osud přeje připraveným (Mood Indigo)

„Jsem si jist, že jsme pány svého osudu, že úkoly, které jsou před námi, nejsou nad naše síly. Dokud věříme tomu, co děláme a dokud máme nezdolnou vůli vítězit, vítězství je naše" Winston Churchill

28.2.2020 v 10:51 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 266 | Diskuse

Filip Vracovský

To je moc nóbl, toho se nenajím....a ty prachy bych za to taky nedal.

Malá sonda do definice snobství, pinzetového vaření a toho, jak se nechat vystřelit z trenek, i když je nenosíte.

27.2.2020 v 14:54 | Karma článku: 25.35 | Přečteno: 1425 | Diskuse

David Snítilý

Tamten (nejen pro Bohunku J.) z pohledu „muže“

Žádný chlap prý veřejně nepřizná, jaké to je, když jeho partnerce zavoní někdo cizí. Nuže tedy ... přijímám výzvu. A jen pro pořádek, tamten nebyl jeden, ale bylo jich rovnou pět. Najednou.

27.2.2020 v 6:47 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 416 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 17.63 Průměrná čtenost 394

Magnet na průsery, trapasy a zranění. Opačným pólem svojí osobnosti odpuzuji prachy a úspěch. Píšu prózu, texty a básně.

Češi začínají panikařit. Vykupují těstoviny i čističe, klidně i za 20 tisíc

Část regálů v prodejně Lidl na pražské Zbraslavi je poloprázdná. Lidé vykoupili konzervy s gulášem, ale také některé...

Rakousko pobavil „křečkující“ muž v plynové masce, nákup ani neodvezl

Nákaza wuchanským koronavirem se v posledních dnech rozšířila do mnohých evropských zemí. Někteří lidé proto začínají...

Hospody, kolo a památky. Orlando Bloom si v Česku užívá se psem i snoubenkou

Orlando Bloom (43) natáčí v české metropoli seriál Carnival Row. Kromě herectví se tu nejčastěji věnuje svému psovi,...

Manžel toleroval v domě milence své ženy. Po Výměně se pár rozvádí

V televizní reality show Výměna manželek šokovala ve středu večer rodina z domku v Doksech. Operátorka Helena tam žije...

Příběh Jirky: Manželka je po rodičovské jak utržená z řetězu

Se ženou jsme byli svoji téměř deset let, když jsme se konečně stali rodiči. Žena dlouho nechtěla, já bych byl otcem...