Sobota 29. února 2020, svátek má Horymír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 29. února 2020 Horymír

Hokejový táta 8 – setkání s Dominátorem.

22. 05. 2019 10:35:20
O přestávce už jsem s tatínky konverzoval.Tedy spíš jsem poslouchal, jak jejich kluci trénují. Jeden měl doma branku, jiný branku s plachtou, další střeleckou desku. „To já jsem klukům postavil tělocvičnu,“ dodal jsem skromně.

Hokejový táta 8 – setkání s Dominátorem.

Než jsme se dostali k nové lapačce a vyrážečce v obráceném gardu uplynul ještě týden. A jelikož přesně tolik času zbývalo i do dalšího turnaje, rozhodli jsme se porušit pravidlo dva tréninky jako útočník, jeden jako gólman a naordinovali jsme mu hned tři, aby si zvykl. Trenér brankařů, který mu výbavu objednal, neopomněl ani na hokejku. Byla menší než ta, s kterou doposud chytal a hlavně rovná. Protože ve velikosti, kterou na svou postavu potřeboval, se zahnuté nedělají. Což zároveň znamenalo, že doposud chytal se zbytečně velkou a těžkou. V těch nejmenších kategoriích se to jednoduše neřeší, neboť většinou chytá ten kdo je zrovna po ruce. Koneckonců, Majky se s trenérem gólmanů ani osobně nesetkal, protože ten má na starost starší ročníky.

Během volného dne mezi úterním a čtvrtečním tréninkem L. zaslechla v rádiu, že se v Lanškrouně koná beseda s Majkyho idolem Dominikem Haškem. A tak jsem za poslední peníze nakoupil na místo jídla, kšiltovku a dres Buffalo Sabres, k nim přibalil jeho tréninkový, národní s číslem 39 a vyrazili jsme do sousedního města. V tu chvíli jsme věděli pouze to, že besedu pořádá bývalý cyklista František Trkal. Žádné info o lístcích ani předprodeji jsme na netu nenašli a tak jsme klukům cíl cesty zatajili. Neměli jsme nejmenší tušení, zda se do sálu Lanškrounského zámku dostaneme a chtěli jsme je uchránit od případného zklamání. Na místě se ukázalo, že se tam skutečně nedostaneme. Naštěstí nás pustili na stojáka na balkon, za zvukaře. Beseda, kterou moderoval Robert Záruba, byla zajímavá, ale pro Majkyho příliš dlouhá (končila v půl desáté), takže ke konci už klimbal na židli, kterou jsem si půjčil v baru. Odměnou za to, že vydržel až do konce, mu byl podpis a krátký rozhovor s Dominátorem. Olympijskému vítězi stačil jen sdělit, že se do brány postavil díky dokumentu Zrozen k chytání.

O tři dny později, právě na hráče z Lanškrouna, narazil při své premiéře, kdy prvně chytal pravačkou. Vítězství 18:1 mohlo buď znamenat, že jsem se nemýlil nebo že jsou mezi mužstvy tak velké výkonnostní rozdíly. Jisté bylo jen, že určitě nechytal hůř. V šatně mi pak po zápase oznámil, že bude chytat za starší.

„Jo, budeš chytat za starší, ale až příští rok,“ znovu jsem mu vysvětloval dohodu z minulého turnaje.

„Ne teď,“ dál si vedl svou.

Už jsem ho chtěl usměrnit, když zakročil trenér, „nevadí Vám to?“

Nechápal jsem. „Co by mi mělo vadit?“

„Že by Míša šel chytat za 2010 už příští zápas proti domácí Moravské?“

„Jestli se na to cejtí,“ nestál jsem mu v cestě a následně opustil fanynkovskou základnu maminek a zamířil mezi tatínky na druhou půlku hřiště. Samozřejmě jsem byl pořádně nervózní. Zvládne to, neuspěchali ten jeho posun, co když kvůli jeho chybě prohrají?

„Co vy tady, jedenáctky hrajou vedle,“ upozornili mě, že jsem zjevně sešel z cesty.

„No,“ ukázal jsem prstem za jejich záda, „mladýho sem poslali na zkušenou.“ Majky právě vjížděl na hřiště.

„Ten prcek je Váš syn?“

„No je trošku menší než vrstevníci ...“ uznal jsem. Jenže tohle nebyli vrstevníci a tak ten rozdíl byl ještě patrnější. Když zacouval do brány ani se nemusel skrčit a hlavou v přilbě o břevno stejně nezavadil. Gólman protivníka byl větší a rozložitější. Jakmile kluci začali hrát, žasnul jsem nad jejich souhrou. To co jsem doposud sledoval jen po očku, jsem měl teď před sebou jak na talíři. Kombinace, přihrávky, parádičky.

„Jak dlouho spolu ty kluci hrajou?“ zeptal jsem se jednoho z rodičů.

„Už tři roky.“

„To je vidět,“ neváhal jsem je pochválit, protože v našem družstvu si puk navzájem spíš brali, než aby dokázali takhle spolupracovat a rozebrat obranu.

„To až letos si to sedlo, dřív to taky nebyla žádná sláva ...“ Další z tatínků se zarazil uprostřed věty, protože soupeř právě vypálil na naši bránu. Majky máchl lapačkou ve vzduchu a puk byl jeho. Když zlikvidoval i další střely už měli jasno.

„Ten kluk je fakt dobrej,“ shodli se jednohlasně, „je vidět, že ho to baví, což se o našem gólmanovi říct nedá.“ Když přeci jen z důrazné dorážky inkasoval, nedokázal jsem skrýt zklamání.

„To bylo nechytatelný,“ ujišťovali mě, se nic neděje. Naši měli už dostatečný náskok, který neustále navyšovali. O přestávce mezi třetinami už jsem s tatínky čile konverzoval. Tedy spíš jsem poslouchal, jak kluci trénují během sezony, jak v létě, proč pauzu prokládají hokejbalem a tak dále. Jeden hráč měl doma branku, jiný branku s plachtou, další střeleckou desku.

„To já jsem klukům postavil tělocvičnu,“ dodal jsem skromně na závěr přestávky před hvizdem rozhodčího. Že to v žádném případě neznamená, že bych byl ve vatě, či za vodou, už jsem jim vysvětlit nestačil. Stejně jako ostatní pracující jsem žil z ruky do huby, od výplaty k výplatě.

Majky nakonec lovil puk ze sítě šestkrát, ale i tak sklidil uznání od spoluhráčů i jejich rodičů, protože jeho protějšek inkasoval dvacetkrát. Já jsem zachoval poker face a na jeho adresu jen prohlásil, „jediné co ho omlouvá je, že prvně chytal v opačném gardu.“ Obával jsem se, aby ze vší té chvály nezpychnul.

Trenér mi pak sdělil, že by ho 2010 chtěli nastálo, ale on že jim ho nepůjčí. Což jak se ukázalo o 14 dní později, bylo míněno v žertu. Už předtím jim půjčil našeho nejlepšího hráče Štěpána, za což si vyslechl kritiku z řad rodičů, že oslabuje vlastní tým a tak u Míši učinil šalamounské rozhodnutí a půjčoval ho starším vždy na jeden ze dvou zápasů. Převážně proti těžším soupeřům. Dal mu tak možnost se rychleji zlepšovat a adaptovat se na tvrdší střely. V těchto kategoriích se nezobrazuje na tabuli skóre, nehraje se o žádné postavení v celosezónní tabulce. Hrou se mají především bavit.

Autor: David Snítilý | středa 22.5.2019 10:35 | karma článku: 12.32 | přečteno: 362x

Další články blogera

David Snítilý

Tamten (nejen pro Bohunku J.) z pohledu „muže“

Žádný chlap prý veřejně nepřizná, jaké to je, když jeho partnerce zavoní někdo cizí. Nuže tedy ... přijímám výzvu. A jen pro pořádek, tamten nebyl jeden, ale bylo jich rovnou pět. Najednou.

27.2.2020 v 6:47 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 416 | Diskuse

David Snítilý

A žili spolu šťastně ...? (volně navazuje na Otevřené manželství)

Osedlala si mě jako koníka a cválala na mně do země orgasmu zaslíbené. A když už to vypadalo, že tam i dojede, tak to na mě náhle přišlo. Škubal jsem sebou tak, že měla problém se na mně udržet. „Tak brzo?“ vydechla zklamaně.

22.2.2020 v 8:44 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 611 | Diskuse

David Snítilý

Otevřené manželství (volně navazuje na Nečekané sblížení)

„Matěji, vstávej,“ vložila se do toho velká megera. „Maminko, kde se tady berete?“ oslovil jsem tchyni tak, jak to nesnáší. „Jdeme s Pepou jen tak náhodou kolem." „Jo, neštěstí nikdy nechodí samo,“ mumlal jsem si pod vousy.

15.2.2020 v 8:41 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 532 | Diskuse

David Snítilý

Proč?

V zástupu vyvolených, těch, co dnes padnou, kráčím taky já. Mysl vyrovnanou, chladnou, tak moc, že mě napadá: válka – zločin – krveprolití, vážení mocní, je mi z vás na blití. Tělo tvý – v prach se obrátí.

8.2.2020 v 9:36 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 332 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Petr Švarc

Jistota

V blíže neurčené budoucnosti spálí slunce v termonukleárních reakcích většinu svého vodíku a následně dramaticky zvětší svůj objem do podoby...

28.2.2020 v 12:31 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 180 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

První oběť v Česku

"Nechci! Já to nechci" řval Průša, protože mu to s tím virem přerostlo přes hlavu. Kolem krku měl čtyřikrát obtočené špekáčky. Z každé kapsy mu čouhala lahev myslivce. Nad hlavou mával svazkem bankovek.

28.2.2020 v 12:06 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 648 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Osud přeje připraveným (Mood Indigo)

„Jsem si jist, že jsme pány svého osudu, že úkoly, které jsou před námi, nejsou nad naše síly. Dokud věříme tomu, co děláme a dokud máme nezdolnou vůli vítězit, vítězství je naše" Winston Churchill

28.2.2020 v 10:51 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 266 | Diskuse

Filip Vracovský

To je moc nóbl, toho se nenajím....a ty prachy bych za to taky nedal.

Malá sonda do definice snobství, pinzetového vaření a toho, jak se nechat vystřelit z trenek, i když je nenosíte.

27.2.2020 v 14:54 | Karma článku: 25.35 | Přečteno: 1428 | Diskuse

David Snítilý

Tamten (nejen pro Bohunku J.) z pohledu „muže“

Žádný chlap prý veřejně nepřizná, jaké to je, když jeho partnerce zavoní někdo cizí. Nuže tedy ... přijímám výzvu. A jen pro pořádek, tamten nebyl jeden, ale bylo jich rovnou pět. Najednou.

27.2.2020 v 6:47 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 416 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 17.63 Průměrná čtenost 394

Magnet na průsery, trapasy a zranění. Opačným pólem svojí osobnosti odpuzuji prachy a úspěch. Píšu prózu, texty a básně.

Češi začínají panikařit. Vykupují těstoviny i čističe, klidně i za 20 tisíc

Část regálů v prodejně Lidl na pražské Zbraslavi je poloprázdná. Lidé vykoupili konzervy s gulášem, ale také některé...

Rakousko pobavil „křečkující“ muž v plynové masce, nákup ani neodvezl

Nákaza wuchanským koronavirem se v posledních dnech rozšířila do mnohých evropských zemí. Někteří lidé proto začínají...

Hospody, kolo a památky. Orlando Bloom si v Česku užívá se psem i snoubenkou

Orlando Bloom (43) natáčí v české metropoli seriál Carnival Row. Kromě herectví se tu nejčastěji věnuje svému psovi,...

Manžel toleroval v domě milence své ženy. Po Výměně se pár rozvádí

V televizní reality show Výměna manželek šokovala ve středu večer rodina z domku v Doksech. Operátorka Helena tam žije...

Příběh Jirky: Manželka je po rodičovské jak utržená z řetězu

Se ženou jsme byli svoji téměř deset let, když jsme se konečně stali rodiči. Žena dlouho nechtěla, já bych byl otcem...