Hokejový táta 7 – nejlepší obrana je útok.

11. 05. 2019 14:41:06
„Takovou góĺmanskou přilbu bych taky chtěl,“ pošeptal mi Majky do ucha. „Já bych zase chtěl Kate Beckinsale (anglická sexy herečka) a místo ní mám mamku, musí ti stačit hráčská,“ rozhodl jsem, že oba musíme dělat kompromisy.

Hokejový táta 7 – nejlepší obrana je útok.

Hned při příchodu do šatny mi došlo, že tu něco nehraje. Těch hráčů a rodičů co tu sedí, stojí, pobíhá, je víc, než bývá zvykem. I sardinky v plechovce mají víc prostoru. Na druhém konci lavice kde sedával Majky, byl jiný gólman s „jeho“ jedničkou na zádech. Všechno na něm svítilo novotou. Betony, lapačka, vyrážečka, hokejka a hlavně bílá brankářská přilba s černým emblémem na boku. Majky mě zatahal za bundu, abych se k němu sklonil, „takovou přilbu bych taky chtěl,“ pošeptal mi do ucha.

„Já bych zase chtěl Kate Beckinsale (anglická herečka známá jako zabíječka upírů a lykanů v latexovém oblečku ze série Underworld) a místo ní mám mamku, musí ti stačit hráčská,“ rozhodl jsem, že oba musíme dělat kompromisy.

Než jsem Majkyho nasoukal do půjčené výstroje, která novotou právě nevoněla, polovina osazenstva z šatny odešla. Obrátil jsem se na jednoho z tatínků, „ti kluci hrají s námi?“

„Ne to je ročník 2010, budou hrát na vedlejší půlce hřiště. Letos budeme jezdit na turnaje spolu.“

„Jo tak, já že je neznám ani z tréninku?“

„Tréninky mají až po nás, to zůstává,“ vysvětlil mi.

Poté co Majky vyfasoval svoji jedničku a já mu popřál, „chytej jak Míša Kaštánek,“ nás trenér důrazně poprosil, ať opustíme šatnu. Na kluky čekala předzápasová porada. První turnaj, první zápas a hned „nepopulární“ soupeř. Obávané Pardubice. Netuším, co jim trenér v šatně řekl, ale nejspíš jeho slova padla na úrodnou půdu. Tentokrát nepůsobili odevzdaně a na začátku dokonce vedli. Ale jak se tak všichni hrnuli na bránu soupeře, často se zapomínali vracet. Nakonec jsme padli 6:8, ale oproti minulé sezoně byl vidět progres.

Druhým soupeřem byla Moravská Třebová. Tam mě zaujali nejvíc fanoušci, z velké části z řad rodičů. Čím více gólů jim naši kluci dali, tím byli hlasitější. A sprostší. Ale abych jim nekřivdil, ne všichni, pouze omezený počet a ty vulgarismy adresovali jak rozhodčímu, tak našim klukům a neopomněli ani ty své. Když pak 57 sekund před koncem třetí třetiny Majky poprvé inkasoval, málem zbořili radostí stadion.

„Tak za tohle je bez oběda,“ prohlásil jsem naoko naštvaně, načež se na mě otočili dvě naše maminky, „přece byste na něj nebyl tak přísnej tatínku, kde bychom bez Míši byli.“

Jenže já se nechal inspirovat právě u těch pomatených fanoušků a poté co jsme opustili tribuny, jsem v šatně na rozesmátého Majkyho spustil, „co to mělo znamenat?“

Koukal dost vyjeveně, „co ... vyhráli jsme 18:1,“ namítl.

„A co ten gól co jsi dostal?“

„Jeli na mě dva a nikdo nebránil,“ oponoval.

„To mě vůbec nezajímá, takovýhle trapný výmluvy, za trest jsi bez oběda,“ rozhodl jsem.

Nejen jeho spoluhráči, ale i někteří rodiče na mě nevěřícně zírali.

„Dělám si srandu ... super výkon,“ zašklebil jsem se na něj, „ale oběd stejně nedostaneš.“

Poté co se ho spoluhráči začali zastávat a přimlouvat se za prominutí trestu, jsem přece jen vyměknul „Dobře dneska máme řízek ... tak dostaneš suchý brambory.“

„Ach jóóó,“ povzdychl si dlouze Majky. Řízek snědl bez brambor a zbytek odpoledne strávil tím, že trénoval na zahradě střelbu.

O 14 dní později jsme na turnaji v Chocni prohráli i s druhým Pardubickým družstvem, s na vlas stejným výsledkem 6 : 8. V průběhu zápasu za mnou přijel trenér a oznámil mi, že pro Majkyho konečně sehnali tu lapačku a vyrážečku v opačném gardu. „Akorát přesně nevím, kde je k vyzvednutí,“ upřesnil drobnou komplikaci.

„Tak to je skvělý,“ řekl jsem nahlas a v duchu se modlil, aby můj ryze laický odhad, že pravou rukou bude chytat lépe, nebyl mylný. Tenhle experiment přijde klub na pár tisíc korun, a kdyby to nevyšlo, mohl bych chodit na zimák kanálem.

„A ještě na něco jsem se chtěl zeptat, nevadilo by Vám, kdybychom Míšu zkusili dát příští rok do brány ke starším?“ kývl směrem k druhé půlce kluziště.

„Zeptám se ho, ale myslím, že bude pro, ale oni mají gólmana, ne?“ vzpomněl jsem si na toho materiálně zajištěnějšího.

„Moc se mu nedaří a jejich trenér by si chtěl Míšu otestovat. Jemu zase naopak možná pomůže, když se rozchytá u mladších a získá trochu sebedůvěry.“

„Tak to asi nebude problém, zeptám se ho,“ slíbil jsem mu. Co jsem si stačil všimnout, tak ti kluci, byť jen o rok starší, byli výkonnostně někde jinde. Krásný kombinace, nahrávky, střely pod víko. Zřejmě silný ročník.

Jakožto hosté jsme neměli mezi zápasy pauzu a tak kluci po bojovném výkonu proti Pardubicím, nastoupili hned proti domácí Chocni. Tam už bylo zřetelně znát, že jejich fyzický fond na dva zápasy v řadě proti silným soupeřům nestačí. Třetinu od třetiny byli pomalejší, a přestože se Majky mohl v bráně přetrhnout, po prvních dvou jsme prohrávali 8:5. Což jak se vzápětí ukázalo, bylo ještě milosrdné skóre. Ve třetí patnáctiminutovce už neměli kde brát a po ledě se doslova ploužili. Trenér si mohl plíce vyřvat, ale nebylo mu to nic moc platné. Střely, které Majky vyrazil, nikdo od brány nevyvezl, neodehrál. Kluci z Chocně na něj nezřídka jezdili ve dvou a nikdo se jim nestavěl do cesty. Na osm inkasovaných gólů připadl jeden střelený do soupeřovy branky. Takový kolaps jsem v jejich podání doposud neviděl. Když jsem spolu s ostatním rodiči zmizel do útrob stadionu, bylo mi jasné, že tohle bude mít ještě dohru. Trenér nás do šatny nepustil a opět nás poprosil, ať zůstaneme na chodbě. Než jeho asistent zavřel dveře zaslechl jsem jen, „řeknu Vám k tomu jediné ... chudák Míša.“ Skrz dveře k nám pronikala další a další kritická slova, takže to rozhodně nebylo to jediné, co jim řekl.

„Tomu jednou praskne cévka,“ poznamenal jeden z rodičů. Trenér rozhodně netrpěl nedostatkem temperamentu. Nemluvil sprostě, ale hodně, hodně nahlas. Myslím, že mu v podstatě nezáleželo na tom, jestli vyhrají nebo prohrají a jaké bude skóre. Prvořadé pro něj bylo, jaký předvedou výkon. A závěr byl z naší strany prostě žalostný.

Dovnitř nás pustili až za pár minut. Nikdo z kluků ani nedutal. Hradba mlčení padla, až když se nahrnuli do sprch. „Trenére, trenére, teče jenom studená,“ křičeli jeden přes druhého.

Na jejich stížnost jsem zareagoval dřív, než viditelně zmožený trenér, „teplou vodu si dnes ani nezasloužíte,“ zavtipkoval jsem, abych rozehnal tu dusnou atmosféru.

V autobuse jsem Majkymu nastínil plán na následující týdny. „ Dáda po měsíci opustí školičku bruslení a připojí se do tvé tréninkové skupiny. A ty se budeš muset předělat na opačný gard, protože končně přišla ta lapačka s vyrážečkou. Jo, a taky se trenér ptal, jestli si nechceš příští rok zachytat za ty větší kluky?“

Majky bez rozmýšlení přikývl a až pak se zeptal, „a kdy to je příští rok?“

„Příští rok je daleko,“ uklidňoval jsem ho.

Nevědomky jsem mu tak lhal. Všude jinde ve světě nejspíš znamená příští rok prostě příští rok, jenže ve Třebový, jak se záhy ukázalo, to znamená za 14 dní.

Autor: David Snítilý | sobota 11.5.2019 14:41 | karma článku: 11.91 | přečteno: 323x

Další články blogera

David Snítilý

Podzimní balada

Vdávala jsem se mladá, protože jsem musela. Byla jsem v očekávání, což doma nikdo nečekal. Rodiče se domnívali, že jsem slušná katolická dívka. Přišla jsem o věneček na vesnické tancovačce a pak plačce svěřila se sestře Kačce.

15.3.2024 v 17:00 | Karma článku: 18.43 | Přečteno: 423 | Diskuse

David Snítilý

Drahá tma

Jenže láska je mocná čarodějka a Montekové a Kapuleti měli v porovnání se Skleničkovými a Korbelovými vřelé sousedské vztahy. Obzvláště poté, co Patrik podlehl Sářině půvabu a začal se s ní tajně scházet.

17.2.2024 v 8:30 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 469 | Diskuse

David Snítilý

Sexy seznamka pro zadané (Tvoje hvězda & Big Mig)

Laura utekla od despotického manžela ke kamarádce Markétě. Richard prosil, omlouval se, sliboval, vyhrožoval a nakonec poslal sms, že jestli se nevrátí, skočí pod vlak. Marky mu z Lauřina mobilu poslala odkaz na jízdní řád vlaků.

26.1.2024 v 15:50 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 480 | Diskuse

David Snítilý

... a co když to vzdám? (Bez dcerky neodejdu)

Mým prosbám, abychom navštívili poradnu či psychologa, se Tonda vždy vysmál s tím, že jediný blázen, co potřebuje lékařskou péči, jsem tu já. A zmínka o rozvodu ho v tu ránu rozpálila do běla a mně zčervenaly tváře. Nikoli studem.

13.1.2024 v 8:14 | Karma článku: 22.79 | Přečteno: 577 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 105 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 199 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 198 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 131 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 192 | Diskuse
Počet článků 178 Celková karma 18.37 Průměrná čtenost 659

Magnet na průsery, trapasy a zranění. Opačným pólem svojí osobnosti odpuzuji prachy a úspěch. Píšu prózu, texty a básně.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...