... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

… a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

Marek zaparkoval své nové staré Porsche Carrera 964 před Johnovým domem a po stále ještě nedodělané příjezdové cestě se vydal ke vchodovým dveřím. Než stačil zazvonit na zvonek, zaslechl zpoza dveří hlasitou výměnu názorů. Nebyl si jistý, jestli má vstupovat do rozjeté konverzace, ale protože už takhle měl zpoždění, odhodlal se vstoupit do jámy lvové.

„Blbko, otevři,“ instruoval svou ženu Kateřinu John.

„Jdi do prdele a otevři si sám, chromajzle,“ poslala ho k šípku Kateřina.

„Jdu nevhod?“ otázal se zaskočeně Johna, který ho vítal s úsměvem od ucha k uchu.

Honza dostal svou přezdívku Malý John podle postavy siláka ze seriálu Robin Hood. Seriál u nás běžel v polovině osmdesátých let a kluci si na Robina a jeho bandu hráli o přestávkách mezi vyučováním. Jejich souboje třiceticentimetrovými pravítky byly vpravdě legendární. Marek jediný měl dlouhé tmavé vlasy stejně jako herec Michael Pread a tudíž logicky předpokládal, že on bude králem zbojníků

„Marie, máš patnáct minut zpoždění a přece jsi tu brzo, protože tenhle pablb ještě není připravený,“ smála se stejně přívětivě Katka. Robina si pro sebe uzurpoval podle kastrolu ostříhaný Egon a na Marka zbyla postava lady Marion.

Pro Marka byly ti dva jako rodina a přece si nikdy nezvykl na to, jak spolu mluví. Nepamatoval si, že by někdy mezi nimi probíhalo takové to ťuťu ňuňu. Vždycky to bylo drsnější a jadrnější špičkování.

„Marie, ty máš nový auto,“ všimla si jako první Katka.

„To je auto, co měl Hank Moody,“ došlo ihned Johnovi.

„A víš, že když si uděláš radost za milion korun a k tomu si koupíš stejný hadry, z tebe světáka a svůdce žen neudělá?“ objala ho starostlivě Katka. Narážela na jeho kožené boty, modré džíny          Levi´s, tričko a kožené semišové sako Yves Saint Laurent. Všechny tyhle atributy Katka správně vnímala jako pokus o stylizaci do někoho, kým opravdu nebyl. Nemluvě o tom, že to auto stálo o půl míče víc. David Duchovny ze seriálu Californication se z něj skutečně nestal. Na druhou stranu to bylo mnohem lepší než předchozí fáze, kdy si prošel popíráním, vztekem, smlouváním a depresí. Půlrok plný pláče, opileckých excesů, sebeobviňování a sebelítosti.  

„No co, dělám si radost, líbí se mi ten ležérní styl, celý týden jsem v kvádru na obchodních jednáních,“ přesvědčoval nejen přátele, ale i sebe Marek.

„Marie, tomu se říká krize středního věku,“ podpořil ženu Honza.

„Ne Johne, tomu se říká: nechci bejt nudnej,“ oponoval příteli, neboť přesně tohle mu před osmi měsíci vytkla jeho žena Monika. Předtím, než ho opustila kvůli nějakému guru, cvičiteli jógy, propagátorovi tantry nebo co byl ten zkurvysyn vlastně zač. I ona procházela krizí středního věku, ač byla o deset let mladší a odpovědi hledala někde mezi nebem a zemí. Marek tyhle východní praktiky nikdy nezesměšňoval a podporoval ji v tom, aby hledala vnitřní klid, energii, meditovala. To ovšem netušil, že guru nabízí odpovědi na vnitřní straně jejích stehen. A přitom byl podruhé ženatý a měl pět dětí se třemi ženami. Nic z toho Monika slyšet a vidět nechtěla.

„Ahoj Marie, čau lidi,“ přivítala je v hospůdce mladá servírka Liliana.

Trojice usedla k jednomu z volných stolů a probírali zdravotní stav Markovy mámy. Markův otec zemřel čtrnáct dní po jeho narození na montáži v zahraničí a svého syna nikdy neviděl. Nedá se ovšem říct, že by mu chyběl mužský vzor. Poznal jich hned několik a žádný mu k srdci nepřirostl. Občas mámu podezříval, že si chlapy vybírá podle toho, v jakém stavu byl právě jejich dům. Zedník, instalatér - topenář, pokrývač. Až na stará kolena si Františka našla Františka, bývalého Markova profesora z gymnázia. Když se v osmašedesáti rozhodla podruhé vdát, Katka s Honzou z toho měli neskrývanou bžundu a Marka si neustále dobírali.

„Tak co, kluk už má po vojně a rozhodl se, že do toho se svou milou praští,“ zlehčoval situaci Honza.

„Hlavně jestli si to dobře rozmysleli, přeci jen … je to na celej život,“ přisadila si Katka.

Když před rokem profesor Kolář umřel, Františku to hodně sebralo a její zdravotní stav se neustále zhoršoval. Do domova důchodců nechtěla, a tak se o ní přes týden starala ošetřovatelka a na víkendy se z Prahy vracel Marek. Aby matce ještě nepřitížil, neřekl jí, že ho Monika opustila a Katka byla nucena si několikrát střihnout její roli. Vzhledem k tomu, že Františka už špatně viděla a byla lehce senilní, nebylo to pro Káťu až tak náročné.

Když jim Liliana přinesla další várku zlatavého moku a přebírala od Marka půllitr, jejich prsty se na krátký okamžik dotkly. Dívala se mu přitom upřeně do očí.

„To smrdí šukem,“ pošeptala mu Káťa radostnou novinu.

„Cože?“ nechápal o poznání hlasitěji Marek.

„Že po tobě jede, ty moulo,“ vysvětlila mu, co jí napověděla ženská intuice.

Marek oponoval, že by to mohla být jeho dcera, načež mu Katka vysvětlila, že žádnou dceru nemá. A pokud nechce být dál ve škatulce nudný strejda a chce protáhnout své údy, vyjede po ní jak Hank Moody.

Když se Liliana u jejich stolu zastavila příště s dotazem, jestli něco nepotřebují, přijal nahrávku na smeč Malý John. „My nic, ale tady Marie by něco chtěla.“  

„Copak bys chtěl, Marie?“ dala si ruce v bok a hlavu lehce na stranu Liliana.

„No ještě jedno pivo … brambůrky a …?“

„A moje telefonní číslo bys nechtěl?“ četla mu myšlenky zrzečka s pihovatým obličejem a roztomilým nosíkem pršáčkem.

„No … tak to bych taky … asi … rád,“ přitakal, drbajíc se rozpačitě na hlavě.  

Když mu Liliana přinesla všechny tři položky, z nichž zaplatil jen dvě, na radu přátel hned jak Béďa žhavil drát a Lilianě napsal, co má v plánu než půjde spát.  

Přišlo mu to uhozené, ale k jeho překvapení mu ihned odepsala a takhle si smskovali celý večer.

Na konci večera se domluvili, že ji doprovodí domů do sousední vesnice, aby ji po cestě nikdo neznásilnil.

„Vidíš to, brácha to je gentleman,“ rýpla si do svého staršího bratra, štamgasta.

„Taková tma … aby tě někdo znásilnil, nikdy nebude,“ shazoval Markův dobrý, nikoli nezištný a nesobecký skutek Adam.

Tehdy si Marek vzpomněl, kdy ty dva viděl prvně. Před nějakými pěti lety na náměstí při vinobraní. Lilianě mohlo být tak šestnáct a Adama objímala a neustále spolu něžně laškovali.

„Čerstvě zamilovaní, co?“ poznamenal na jejich adresu, směrem k Honzovi, neboť ten se s nimi o chvíli dřív bavil.

„Co blbneš, vole, to jsou sourozenci,“ vyváděl ho z omylu. „Teda říkáme jim incesťáci, ale oni se prostě jen mají rádi.“

Po zavíračce si Katka přehodila ruku Malého Johna přes rameno a přestože toho vypila víc než on, táhla ho domů. Marek ji přispěchal na pomoc z druhé strany a Liliana je jistila zezadu.

Před Katčiným a Honzovým domem Marek držel přítele sám, protože se Káťa snažila trefit klíčem do zámku.

„Ještě, že jsou děcka u babičky,“ oddechla si Katka a Markovi se v tom okamžiku Malý John vysmekl a i když se snažil ho zachytit, fláknul sebou o zem.

Všichni tři strnuli hrůzou, protože zem pod ním zaduněla. Malý John ale jen zvedl hlavu a Markovi se vysmál do ksichtu, „nechytil, nechytil!“   

Při pětikilometrové noční procházce mluvila především Liliana. Marek se spíš, než jejími myšlenkovými pochody, zaobíral svým plným močovým měchýřem.

„S tebou se tak krásně povídá,“ rozplývala se Liliana. „A vůbec jsi takovej jinej než ostatní kluci.“

„Mnohem starší …“ Víc už Marek říct nestihl, neboť měl její jazyk v krku a ruku v rozkroku.

„Liliano,“ zamumlal příjemně přidušen.

„Ano Marie,“ rozepínala mu poklopec.

„Prosím tě, mi alespoň teď neříkej Marie,“ žádal do tmy. Liliana už před ním klečela a na silnici druhé třídy mu prováděla prvotřídní kuřbu. 

O zhruba čtyřicet minut později dorazili k Lilianě domů. Marek doufal, že jí bude moct tu orální péči oplatit, ale nejprve se potřeboval umýt. Liliana mu ukázala, kde najde koupelnu.     

V chodbě vedoucí do koupelny se srazil s mladým urostlým mužem v trenýrkách.

„Ahoj, já jsem Marie,“ vrátil se neuváženě ke svému ženskému alter egu. Svalnatý mladík z toho nebyl moc moudrý, ale když mu Liliana vysvětlila, že Marie je kamarád, co ji doprovodil domů, lehce vychladl.

„Roman je můj přítel,“ představila Markovi trenýrkáře. Ukázalo se, že přítel Roman má jisté věštecké schopnosti. Jen nešlo o náhled do budoucnosti, ale minulosti, protože jakmile si jejich ústa vyměnila při francouzském polibku pár slin, Roman na Lilianu udeřil, „ty jsi kouřila?“

Nejen cigarety, pomyslel si Marek a spěchal do koupelny, kde ze samé nervozity hodil šavli.

Romanovy chuťové pohárky naštěstí nerozpoznaly, že měla v puse krom cigaret i panský kožený doutník.  

V neděli před odjezdem do Prahy se se svou noční eskapádou svěřil Honzovi a Kátě. „Vůbec jsem netušil, že má přítele.“

„Ale zase to bylo dobrodružství ve stylu Hanka Moodyho,“ povzbudila ho Katka.

„Přesně, Marie, i Monika by určitě uznala, že tohle nebyla nuda,“ připojil se Malý John.

Do nudného stereotypu neupadl ani následující týden. Jednak si začal s Lilianou psát a jejich komunikace byla čím dál otevřenější. A víc a víc o sexu. A jednak poznal lektorku a koučku pro manažery Terezu. Svobodná, bezdětná pětatřicátnice v perfektně padnoucím kostýmku s hustými tmavými vlasy svázanými do ohonu. Ve firmě, kde dělal ekonomického ředitele, školila střední a vyšší management. Jejich první setkání bylo negativně ovlivněno tím, že Tereza měla nezaviněnou autonehodu a přijela pozdě.

„Pane řediteli, omlouvám se, já jsem Zmrzlá,“ přišla k němu rázným krokem s napřaženou pravicí.

Marek stiskl její dlaň a její sdělení se jal vyvracet, „mně se zmrzlá nezdáte.“

Později si říkal, že to bude vtipná historka pro jejich děti.

Energická, šarmantní femme fatale ho fascinovala a rychle nabil dojmu, že ani on jí není vyloženě odporný. Pozval ji na večeři a ona ho odmítla s tím, že nemíchá práci a soukromí. Ale odmítla ho tak hezky, že s ní hned druhý den rozvázal spolupráci, aby jim byznys nestál v cestě. Samozřejmě si to s ním šla vyříkat hezky od plic a on ji ujistil, že dostala ty nejlepší reference a dohodil ji práci pro svého kamaráda, který vede mnohem větší společnost.

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala ho.

„Ne tak jako já," promluvila k ní postava Hanka Moodyho.

„Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala Tereza na jeho zvětšujícího se milana. Marek byl hubený, ale za posledních osm měsíců přeci jen z přemíry alkoholu v pase lehce nakynul.

„To není pupek, to je charisma," oponoval ženě, co cvičila či běhala každý den a mohla by z fleku pózovat pro pánský magazín. 

„Dobře, večeře zítra v sedm u mě," zdánlivě kapitulovala Tereza, „ale předtím se společně ještě pořádně zapotíme," dodala mnohoslibně. „Instrukce Vám pošlu mailem." 

Marek se těšil jak malej Jarda, ale když mu Tereza napsala co a jak, celý se opotil hrůzou. „Chce mě vzít do posilovny a do sauny,“ líčil Katce vyděšeně do telefonu. 

„Za našich mladejch let jsme chodili na první rande do bazénu," připomněla mu Katka. „Kluci proto, aby nám zhodnotili prsa, a my proto, abychom okoukly, jakou mají bouli v rozkroku.“

„A jaký z toho plyne ponaučení?" ztrácel nit Marek.

„Že si máš do pánských legín dát zmuchlanou ponožku," utahovala si z něj Katka.

„A na levej nebo pravej bok?“ předstíral, že neví, na co naráží. Doma ve skříni vyštrachal volné kraťasy a ještě volnější triko.

Cvičení zvládnul bez legín i bez ponožky, ale po sauně a salátu s falafelem byl zralý do postele. Bohužel musel zamířit do té své. Od Terezy dostal jen pusu na dobrou noc.  

Liliana mu toho o víkendu dala mnohem víc. Po zavíračce ji nedoprovázel k ní domů, ale do domu své matky.

Ve svém bývalém dětském pokojíku pod plakáty akčních a popových hvězd počátku 90. let na rozvrzané válendě prováděl se studentkou vysoké školy prostocviky až do ranního kuropění.

Když pak spolu leželi znaveni a vzájemně propleteni jak výhonky liány, Marek dal Lilianě pusu do vlasů a okouzleně zašeptal, že je úžasná.

„Ty seš taky fajn, hodnej a máš šikovný malý péro,“ pochválila ho Liliana.

„Cože?“ vzepřel se na loktech.

„Že seš fajn, hodnej a šikovnej,“ zopakovala mu tu nepodstatnou část předchozího sdělení.

„… a mám malý péro?“

„Jo to jsem říkala,“ přitakala a nechápala jeho rozrušení. „Roman ho má jak láhev od piva.“ Marek správně pochopil, že nemyslí tu láhev s obsahem 0,33 ml. „Ale ty s ním zase umíš divy,“ chlácholila ho. „Velikost přece není důležitá.“   

Pro někoho, kdo má minimálně dvacet pět centimetrů, určitě ne, pomyslel si Marek, který se zase cítil o něco víc jako Marie.

„To je nějaká anomálie ze steroidů, ne?“ snažil se zesměšnit soka, s kterým se nemohl měřit nejen co do objemu svalů.

„Tak asi to není úplně normální,“ přitakala Liliana, které došlo, že se ho dotkla. „Jsem s ním hlavně kvůli tomu. Intelektuálně mě zrovna nestimuluje, na to mám tebe.“

„Takže mám sexy mozek?“ nemohl Marek nevzpomenout na bývalého obtloustlého premiéra.

„Sexy mozek,“ vrněla Liliana na jeho hrudi. A ještě v polospánku si šeptem povzdychla, že nejlepší péro má stejně její brácha.  

Během následujícího týdne doprovodil Marek Terezu na operu, dvakrát zamířili do fitness centra a jednou u něj doma povečeřeli. S přípravou jídla mu po telefonu pomáhala Katka. Neuvědomoval si to, ale vždy dělali to, co chtěla Tereza. I první jejich tělesné sblížení bylo v její režii. Když Tereze do obýváku přinesl pro tuto příležitost pořízenou čekankovou kávu, vděčně ho začala líbat a než si stihl uvědomit, co se děje, klečel před gaučem a fascinovaně zíral, jak si vyhrnuje sukni a kalhotky odsunuje na stranu. Tereza mírně nadzvedla zadeček a přisunula se k němu blíž. Pravou rukou ho chytla za kravatu a přitáhl si jeho hlavu do rozkroku. Marek pochopil, že není čas ztrácet čas a jal se Tereze ukázat, že umí víc, než jen zvedat činky. V momentě, kdy se blížila k vyvrcholení, mu omotala svoje nekonečně dlouhé nohy kolem hlavy. Chvíli se bál, že mu s nimi zlomí vaz.    

Jakmile se Terezina srdeční frekvence a krevní tlak dostaly do normálu, sundala si promáčené kalhotky, stáhnula sukni ke kolenům a před Markem, který stále klečel, se postavila. Očekával pochvalu a výměnu rolí, tedy že teď přijde řada na něj. Jenže Tereza mu ty zmáčené kalhotky strčila do pusy, poplácala ho po tváři a beze slova odešla.

Klečel tam se svým průměrným ztopořeným penisem a nechápal, co se děje.

Možná by tam klečel dodnes, kdyby ho z přemítání nevytrhla sms zpráva od Káti: Tak co, pochutnal sis? 

A následně i telefonát od stále ještě jeho zákonné manželky Moniky. Beze slova hovor přijal.

„Marku, neruším, můžeš mluvit?“

Marek si konečně uvědomil, že nemůže a ty černé krajkové kalhotky vyplivnul na zem.

Dokončení příště

Předchozí Všehochuť  povídky: https://snitily.blog.idnes.cz/?us=123558