Zápisky z rachoty: první výpověď je nejtěžší

„Dobrý den!“ zahřímal neznámý kravaťák. „Já už Vás dneska jednou zdravil,“ připomněl mu Čárlí. „Před dvaceti minutami." „Tady se zdravíme pořád!  „Co je to za retarda?" zeptal se Čárlí kolegy. „To je generální ředitel." poučil ho.

ZÁPISKY Z RACHOTY: PRVNÍ VÝPOVĚĎ JE NEJTĚŽŠÍ

Čárlí byl doposud zvyklý dělat v malých, zpravidla neprosperujících tiskárnách, kde pracovalo pět až pětadvacet lidí. A tak když nastoupil do firmy se čtyřmi sty zaměstnanci, byl poněkud nesvůj. Všichni museli nosit stejné oblečení, boty, brýle, špunty do uší, absolvovat bezpočet školení a neustále podepisovat nějaká lejstra. Na zemi byly barevně vyvedené čáry a všechna pracoviště byla rozdělena na sektory, které byly označeny výstražnými cedulkami. Byl zvyklý jíst a pít, když měl hlad a žízeň, ale tady mu přesně řekli, kdy může jíst a co může pít. V umývárně byl na zdi fotografický návod jak si správně umýt ruce. Naproti tomu tu nikde nebyl znázorněn postup, jak si správně utřít prdel.

Dokonce se domníval, že je i celkem slušně vychovaný, ale i z toho omylu byl brzy vyveden.

„Dobrý den,“ zahřímal na něj cizí kravaťák v úzké chodbě vedoucí k toaletám.

„Já už Vás dneska jednou zdravil,“ připomněl mu Čárlí, že se potkali před dvaceti minutami.

„Tady se zdravíme pořád!“ ještě více přidal na volume. Na druhé straně chodby se objevil jeho kolega ze stroje a ten s pozdravem neotálel. Jakmile kravaťák zmizel z dohledu, obrátil se na něj Čárlí s dotazem, „co to bylo za debila?“

„To je generální ředitel,“ zašeptal a dál si šel radši po svých.

„Ale debil snad taky, ne?“ zvolal za ním, ale odpovědi se nedočkal.

Jestli ho něco trápilo víc než stejnokroj a nalajnované předpisy, byly to obavy, zda se naučí ovládat ten monstrózní, tiskový stroj. Čárlí byl sice vyučený tiskař, ale šlo o jinou tiskovou techniku. Než přišel sem, tak dělal na mašině za 300 tisíc a tahle stála 120 milionů. To je jak přesednout z Trabantu do Ferrari. A tak zatímco jeho Trabant měl na délku jeden a půl metru, tohle Ferrari mělo dvacet pět metrů a na jeho obsluhu bylo potřeba tři lidi. Nakonec se se strojem popral lépe, než očekával, zato s dodržováním nesmyslných nařízení měl problémy neustále. Po otci byl cholerik a po mámě měl prořízlou pusu. Geny člověk prostě nevojebe.

Jednoho deštivého dne, zhruba dva roky od nástupu do funkce printera, si ho na koberec zavolal Háháčko. Háháčko zkráceně HH byla přezdívka vedoucího výroby. Holohlavý hovado. Vypadal jako trochu hubenější verze Homera Simpsona, až na to, že nebyl roztomilý, fiktivní a kreslený. Háháčko bylo nervní, nevychované, sebestředné monstrum s nulovými odbornými znalostmi. Vyučený kuchař a číšník svou nevědomost a neschopnost ovšem vyvažoval dokonalým análním alpinismem a tak během pár let udělal závratnou kariéru.

Háháčko seděl v zasedačce s cizím chlapíkem a před sebou měli na stole výrobky vyskládané do tvaru vějíře. Čárlí si oba dva chvíli prohlížel skrz skleněnou výplň dveří, pak zaťukal a nečekaje na pozvání vešel.

„Čest,“ spustil přísně HH.

„Pomáhej Pánbůh ve spolek,“ kontroval Čárlí.

„Pane Hampstene, můžete tady panu Nerudovi vysvětlit,“ pokynul směrem ke stolu, „proč jsou ty výrobky rozbarvené.“

„No, to teda nemůžu,“ odpověděl stejně příkře Čárlí, „protože jsem je netisknul.“

„Jste si nějakej jistej,“ vyskočil HH ze židle.

„Vidím je prvně, takže jsem, ale můžu mu to vysvětlit čistě teoreticky, princip tisku a tak,“ nahodil udičku, „ale vy to jako vedoucí určitě podáte líp než já.“

HH předstíral, že jeho sarkasmus nepochopil a vybídl ho, ať spustí.

Čárlí se uklonil jak při přednesu básně ve škole, ale Neruda ho předběhl, „já nechápu, jak to, že není jeden výrobek jako druhý?“

„Protože to je ofsetový tisk, tady nenajdete dva totožné výrobky, každý kus je originál.“

„Přestaňte žvanit nesmysly, Hampstene,“ okřikl ho HH.

„U ofsetu jsou tisknoucí a netisknoucí místa v jedné rovině. Ty tisknoucí jsou upraveny tak, aby na nich barva ulpěla, kdežto z těch netisknoucích je naopak odstraněna pomocí vody …“

„Co tam dělá voda?“ přerušil ho Neruda.

„Víte o polygrafii vůbec něco?“ chtěl vědět Čárlí.

„Ne,“ přiznal Neruda.

„Tak o čem se tu bavíme?“ nechápal Čárlí.

„Pan Neruda je nový vedoucí kvality, bude na Vás dohlížet, zda tisknete správně,“ vysvětlil mu HH.

„Aha, tak to jsem hnedka klidnější,“ neodpustil si další jízlivou poznámku Čárlí.

A to byl přesně ten okamžik, kdy Háháčko vylítl jak čertík z krabičky, „jdi do prdele, ty kreténe!“

„Od kdy si tykáme?“ dotazoval se Čárlí, „když už tak vy kreténe.“

HH jeho návrh ignoroval a pokračoval v tykání, „jestli zjistím, že jsi to jel ty, tak máš okamžitou výpověď.“ Svou hypotézu si šel ověřit k mistrům, ale Ti mu ji vyvrátili, takže zůstalo jen u planých slibů.

Čárlí o incidentu poreferoval kolegům, kteří ho večer střídali na stroji. Ti neváhali a na podnikovou síť intranet napsali anonymní stížnost, že HH je arogantní hulvát. Čárlí o tom neměl nejmenší tušení. Dokonce ani nevěděl, že tady nějaká vnitropodniková síť je. On byl stará škola a nejvyspělejší technologií, kterou byl schopen obsluhovat, bylo korálkové počítadlo. Pokud měl dobrý den, tak si troufl i na kalkulačku. Takže když na něj ráno vlítnul HH, nebyl jeho údiv ani trochu hraný.

„Tak co Intranet?“

„Prosím?“ vytáhl si Čárlí špunty z uší neboť špatně slyšel.

„Říkám co intranet, pane kolego?“

„Co to je?“

„Jo, tak vy nevíte, co to je?“ protahoval slova a nevěřícně kroutil hlavou HH, „jestli zjistím, že jste to psal Vy, tak Vás okamžitě vyrazím!“ opět mu pohrozil padákem. Na rozdíl od předchozí pohrůžky tady neměl možnost si své domněnky ověřit.“ A vzhledem k tomu, že předchozí den vystartoval i na tři další podřízené, měl těch podezřelých víc než dost.

„Když už jsme u té výpovědi, jak to dopadlo s tou včerejší, zjistil jste si, kdo to tisknul?“ dráždil kobru bosou nohou Čárlí.

HH jeho dotaz ponechal bez odpovědi. „Co to je?“ ukázal prstem na termosku s čajem.

„Termoska,“ napovídal Čárlí.

„To asi vidím, ne,“ dostával se do otáček, „a co v ní je?“

„Čaj.“

„Jo tak čaj,“ opět slova neúměrně protahoval, „ a to víte, že se tady nesmí používat slazené nápoje?“

„Samozřejmě,“ přitakal, „proto je neslazenej.“

Háháčko zvedl telefon a zavolal mistra Radima, ať okamžitě nakluše na stroj. Předchozí dialog se opakoval, jen došlo k přeobsazení jednoho z herců.

HH: co to je?

Mistr: termoska. 

HH: to už si ze mě děláte prdel? A tak dále.

HH s termoskou práskl o podlahu a s okamžitou platností nařídil zákaz konzumace všech nápojů, s výjimkou vody. Když odešel, mistr významně pokýval hlavou a s pohledem upřeným na žlutohnědou kaluž pod jejich nohama poznamenal, „myslím, že máš rozbitou termosku a novýho nejlepšího kamaráda.“

„A dvě výpovědi během dvou dnů,“ doplnil výčet pozitiv Čárlí.

Příště: Náš zákazník, náš plán.

 

Autor: David Snítilý | pátek 3.4.2020 16:01 | karma článku: 28,12 | přečteno: 1027x
  • Další články autora

David Snítilý

… a co je vlastně normální aneb nudné vztahy II. (dokončení)

Přines jí kytku, řekni, že jí to sluší.“ „Bude si myslet, že jsem ji zahnul,“ bránil se Honza. „Ale tys jí zahnul,“ připomínal mu Marek. „Jak víš, že ženská tohle chce?“ „Řekla mi to ex, že jsem to nedělal," přiznal Marek.

13.4.2024 v 6:50 | Karma: 12,72 | Přečteno: 405x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma: 16,94 | Přečteno: 443x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Podzimní balada

Vdávala jsem se mladá, protože jsem musela. Byla jsem v očekávání, což doma nikdo nečekal. Rodiče se domnívali, že jsem slušná katolická dívka. Přišla jsem o věneček na vesnické tancovačce a pak plačce svěřila se sestře Kačce.

15.3.2024 v 17:00 | Karma: 18,89 | Přečteno: 502x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Drahá tma

Jenže láska je mocná čarodějka a Montekové a Kapuleti měli v porovnání se Skleničkovými a Korbelovými vřelé sousedské vztahy. Obzvláště poté, co Patrik podlehl Sářině půvabu a začal se s ní tajně scházet.

17.2.2024 v 8:30 | Karma: 17,27 | Přečteno: 513x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexy seznamka pro zadané (Tvoje hvězda & Big Mig)

Laura utekla od despotického manžela ke kamarádce Markétě. Richard prosil, omlouval se, sliboval, vyhrožoval a nakonec poslal sms, že jestli se nevrátí, skočí pod vlak. Marky mu z Lauřina mobilu poslala odkaz na jízdní řád vlaků.

26.1.2024 v 15:50 | Karma: 19,93 | Přečteno: 525x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

... a co když to vzdám? (Bez dcerky neodejdu)

Mým prosbám, abychom navštívili poradnu či psychologa, se Tonda vždy vysmál s tím, že jediný blázen, co potřebuje lékařskou péči, jsem tu já. A zmínka o rozvodu ho v tu ránu rozpálila do běla a mně zčervenaly tváře. Nikoli studem.

13.1.2024 v 8:14 | Karma: 22,97 | Přečteno: 605x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Promiskuitní babička, zamilovaný spolužák, mrtvý tatínek a vánoční zázrak

O babičce Pavlíně se říkalo, že v mladí dostala každého muže, který před ní neutekl na strom. Podváděný dědeček Rudolf se babičky vždy zastával, že jde o snůšku nesmyslů, neboť dostala i ty, co ze stromu posléze slezli.

26.12.2023 v 9:44 | Karma: 20,97 | Přečteno: 865x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Kamarádi na život i na smrt 3/3

Ondra prošel tam a zpět zdí, aby se podíval, kdo se dobývá do jeho bytu. „Je tam nějaká vyzobaná slunečnice," hlásil Filipovi. „Další tvoje milenka?" Nebyla to milenka, ale truchlící matka. „Já jsem Mrtvý," představil se jí Filip.

17.11.2023 v 8:40 | Karma: 17,13 | Přečteno: 371x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Kamarádi na život i na smrt 2/3

„Nechtěl jsem ti ublížit. Kdybych věděl, jakej seš skvělej chlap ...“ omlouval se Ondra. „Tak bys mi nechodil za ženou?“ domýšlel si Filip, co chce mrtvý obšourník říct. „To ne, ale dával bych si větší pozor, abys na to nepřišel."

11.11.2023 v 8:21 | Karma: 16,64 | Přečteno: 451x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Kamarádi na život i na smrt 1/3

Když je ve škole učitelka kárala, obvykle to vyvolalo salvu smíchu. „V tom má zase prsty známá dvojka Mrtvý, Němec.“ Filip v tom byl většinou nevinně, ale pokaždé mlčel jak partyzán a přítele Němce nikdy nepráskl.

4.11.2023 v 8:36 | Karma: 19,42 | Přečteno: 603x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Doktor Obenka a zoufalá matka na castingu luxusních společnic

Slizký, upocený doktor práv mě vyzval, ať mu pro klienty zapózuji na rudé pohovce. „V žádném případě!“ rázně jsem odmítla. „Nikdy, nikdy, nikdy!“ „Tak a teď ještě kalhotky,“ škodolibě se křenil doktor Obenka o pár minut později.

14.10.2023 v 14:00 | Karma: 21,08 | Přečteno: 753x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Univerzální překladač ženských myšlenkových pochodů

Karolína vyvinula přístroj, který měl na základě vložených algoritmů, překládat komplikovanou mluvu žen do prostšího jazyka mužů. Už žádné jinotaje a náznaky. Problém byl, že u nás šlo o výzkum neschválený a nelegální.

23.9.2023 v 7:52 | Karma: 26,19 | Přečteno: 903x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexuální praktika, co rozpálí Patrika (maminčina mazánka)

Sestry na chudáka mamku tlačily, aby budižkničemu Patrika přestala živit. „Zrovna včera říkal, že si našel brigádu,“ hájila benjamínka. „A můžeš mi říct jakou?“ chtěla vědět Lucie. „Prý bude malovat strop v letním kině."

30.8.2023 v 9:14 | Karma: 22,56 | Přečteno: 985x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Máš její oči ... & Chtění

Máš její půvab, šarm i hlas, slabost pro kluky nesmělý, v tvých očích zrcadlí se čas, který vaše světy rozdělil. Máš její oči, úsměv, vlasy i ve tvářích dolíčky, bavíš se a žízeň hasíš, zatímco já v šeru u svíčky. Čekám ...

6.8.2023 v 9:50 | Karma: 16,25 | Přečteno: 340x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Amatérská ornitoložka před rozvodovým stáním II. (dokončení)

„Co tady děláš, chlape?!" zařval naštvaně přítel Zuzky. Stál jsem nahý uprostřed jejich chodby, jen s ručníkem omotaným kolem beder a vysavačem v ruce. „Vysávám," odpověděl jsem po pravdě. „A kdo ti dovolil, sahat na můj vysavač!“

28.7.2023 v 15:14 | Karma: 16,83 | Přečteno: 572x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Amatérská ornitoložka před rozvodovým stáním

Poté, co na vědomost vyšlo, že se s Milanem po osmi letech rozvádíme, mi přišlo na mobil a Facebook tolik fotek ptáků, že mi z toho šla hlava kolem. A to jsem ani všechny neznala. Myslím, samozřejmě ty muže, ne ty jejich bimbasy.

26.7.2023 v 9:55 | Karma: 20,56 | Přečteno: 1194x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexy seznamka pro zadané III. (hledám milenku pro manžela Standu)

„Kondomy máš?“ zeptala jsem se manžela při polibku u vchodových dveří. Samozřejmě na ně zapomněl. Na jeho obhajobu musím říct, že příčinou jeho roztržitosti a nervozity byl zřejmě fakt, že se měl prvně setkat s budoucí milenkou.

23.6.2023 v 15:40 | Karma: 33,15 | Přečteno: 8592x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Plaváček - Modlitba beznaboha

Na samotě Vysočiny lišky dávají dobrou noc. Stromy vrhají dlouhé stíny, nedovoláš se o pomoc. Modlitba za malou Janu, ať Plaváček na mysli neklesá, za čápa ba i za vránu, co před lety ji přinesla. Modlitba beznaboha, slova strohá

7.6.2023 v 16:00 | Karma: 15,54 | Přečteno: 344x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexy seznamka pro zadané II. (Eli & Něžná se zálibou v BDSM)

Eliáš se chystal na rande, když ho zaskočila manželka s dotazem, „můžu jít večer ven s tebou?" „To by tě nebavilo,“ ujistil Zuzku. A ani nelhal.Těžko by se chtěla dívat na to, jak svázané Ivě uštědřuje výprask na rozkošný zadeček.

2.6.2023 v 18:01 | Karma: 24,82 | Přečteno: 1044x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Cesta do zapomnění (Maluj ze snů obrázky)

Podrážky bot jsou obalený bahnem cest, otisky v hlíně prozradí směr. Přijde mi vhod, že nemůžu už víc se splést, při vší té špíně, já hrál jsem fér.

7.5.2023 v 8:30 | Karma: 16,49 | Přečteno: 386x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 180
  • Celková karma 17,15
  • Průměrná čtenost 656x
Magnet na průsery, trapasy a zranění. Opačným pólem svojí osobnosti odpuzuji prachy a úspěch. Píšu prózu, texty a básně.