Výročí svatby

„Mám pro ženu dovolenou v Karibiku," pochlubil se Kredenc, „a co dáš té svojí k výročí ty?"  „To co vždycky ... nic.“  „Neblázni, s něčím se vytasit musíš."  „Tak si uvážu kolem péra mašli,“ plácl jsem první, co mě napadlo.  

VÝROČÍ SVATBY

„Potřebuju, abys za mě v červnu vzal pár směn,“ spustil na mě kolega bez pozdravu, před předáním té dnešní. Zatímco pro mě dvanáctihodinová šichta končila, jeho čekala stejně dlouhá noční.

„Jinak mi voni nechtěj dát dovolenou, že je moc práce,“ zdůraznil závažnost situace Kredenc. Voni byli nadřízený neboli kancelářský krysy a Kredenc neměl přezdívku Kredenc, protože by byl objemný, ale protože měl neustálou potřebu mluvit. My ostatní jsme mu proto říkali, zavři kredenc, táhne ti na nádobí.

„Pokud se toho dožiju?“ byl jsem tradičně optimistický, „tak by to neměl být problém, kam razíš?“ zeptal jsem se, neboť Kredenc byl na rozdíl ode mě cestovatel a požitkář. Moře, lyžování na horách, termály, zábavní parky, to bylo jeho. A taky ženy a dětí.

„Máme výročí, dvacet let od svatby, tak beru ženu do Dominikánské republiky. Chápeš Karibik, romantika.“

„Nechápu,“ odpověděl jsem po pravdě, „já dovolený nesnáším. Moře je slaný, pivo hnusný a všude lidí jak sraček.“ Davy mě odjakživa děsí. Dovolená je pro slabochy, říkával už můj táta. My volno trávili zpravidla v lese nebo na poli. Jelikož jsem v jeho tváři zaznamenal jisté zklamání z toho, že nesdílím jeho nadšení, zeptal jsem se na to jediné, co mě skutečně zajímalo, „kolik ta sranda stojí?“

„Jenom sto dvacet tisíc,“ mávl rukou.

Čelist mi klesla tak hluboko, že jsem byl rád, že jsem se o ní nepřerazil. „Cože?“

„Je to ve slevě all inclusive, letecky na 14 dní.“

„Za ty prachy by to mělo bejt na 14 let,“ nedokázal jsem si představit, že bych těžce vydělaný peníze, za který jsem postavil garáž u domu, dal za dvoutýdenní válení na pláži. „My vlastně máme výročí příští týden,“ vzpomněl jsem si díky tomu jeho předraženému.

„A co ženě dáš ty?“ opět viditelně ožil.

„To co vždycky ...“ ani jsem se nesnažil skrývat holou pravdu, „ ... nic.“

„Jak nic, copak vy si nedáváte dárky?“ žasnul. Kterak vysvětlit někomu, kdo zdědil dům a auto dostal svatebním darem, že já se na ulici nemůžu ani rozhlédnout. Protože dlužím, kam se podívám.

„Nedáváme, maximálně něco malýho k narozeninám nebo Vánocům. I když ...“ vzpomněl jsem si, „jednou mě přesvědčila Monča s účtárny, že bych ji měl dát něco k Valentýnovi ..."

„Monče?“ vyhrkl šokovaně.

„Ne ženě,“ usměrnil jsem ho, „namítal jsem sice, že to je jen pro zamilovaný, ale nakonec mě dokopala k tomu, abych jí koupil víno a bonboniéru.“

„Tak to musela být šťastná, ne?" byl ve svém živlu. On ženě kupoval dárky a hlavně květiny s železnou pravidelností.

„No to ani ne, myslela si, že jsem něco provedl, takže když jsem se vytasil s tím, že je Valentýnem, přiznala, že ona pro mě nic nemá.“ Poté, co jsem v Kredencově výrazu rozpoznal, jak se mnou soucítí, dorazil jsem ho hereckou interpretací své tehdejší odpovědi. „Tak jsem ji na to řekl, to nevadí, stačí, když mě vykouříš.“

Tentokrát pro změnu spadla čelist jemu.

„A protože to klaplo, zkusil jsem to za rok znovu, ale výsledek byl ... že nic nebylo.“

„Tohle já kdybych řekl ženě,“ mohl si zaskočený Kredenc hlavu ukroutit, „ta by mi dala ...“

„Spíš nedala,“ přerušil jsem ho, „musím letět na fotbal, zakázku máš rozjetou a další máš připravenou na stroji,“ spěchal jsem z dílny tak rychle jak jen to šlo. Věděl jsem, že jakmile mu dopřeji čas a prostor spustí přednášku a já tu zkejsnu.

Záležitost s dovolenou a s našimi výročími jsem rychle pustil z hlavy. Než ji opět vytáhl na světlo Kredenc. O týden později mi při dalším předání směny nadšeně ukázal prospekty cestovní kanceláře.

„A co ty Maty, pochlapil ses a koupil něco ženě?“ připomněl mi. Naše výročí mu zjevně nedalo spát.

„To víš, že nekoupil,“ šel jsem s pravdou ven, ačkoli jsem neopustil fabriku.

„A co budeš dělat?“ soucítil se mnou Kredenc.

„Uvážu si kolem péra mašli,“ plácl jsem první, co mě napadlo. Před pár lety jsem zapomněl na její narozky a ta na koleni vytvořená poukázkou na hodinku rozkoše, měla celkem vzato úspěch.

„To ti nemůže projít,“ zapochyboval „o genialitě“ mého plánu.

„K problémům se musíš stavět čelem,“ prohlásil jsem rozhodně a vyrazil do šatny a po důkladné očistě i domů.

Tam jsem pofackoval to nejnutnější a při večeři si vyslechl denní příděl problémů ve školství. Z obou stran pohledů. Dcery jsou školačky, žena učitelka. Poté co holky konečně v pokojíčku ztichly a žena zamířila do sprchy, jsem já  zaplul do kumbálu v chodbě, kam ukládáme sezónní věci, náhradní ložní prádlo a ručníky. V jednom z mnoha šuplíků jsem našel jehly, nitě, zipy, knoflíky a pentle. Vybral jsem si širokou červenou a ihned vyzkoušel, jak mi sluší. Ladila mi s očima podlitýma krví, neboť jsem se předešlou noc moc nevyspal. Rozrušen očekáváním jsem penis s přiškrceným krevním oběhem ukryl do bavlněných trenýrek na spaní a se svíčkou a sirkami zamířil do ložnice. Stihl jsem to jen tak tak. Anna mi byla doslova v patách.

Vešla oděna jen do ručníku, který měla omotaný kolem hrudníku. Vlhké vlasy se jí leskly v záři svíčky.

Anna byla o pět let mladší než já a po čtrnácti letech manželství vypadala v podstatě stejně, jako když jsem si ji bral. Dokonce měla stále svojí dívčí váhu. 52 kilo. Já naproti tomu zestárnul tak o dvě desítky let a ty dva porody se na mé postavě výrazně podepsaly. Loni na plese přišel k našemu stolu ňákej mladej floutek a zeptal se jí, zda nepůjde tančit. Tančit jsem ji nepustil. Ne protože bych žárlil, ale protože neopomněl mým směrem dodat, „teda jestli tě fotřík pustí?“

„Překvapení, máme výročí,“ vykřikl jsem tlumeně, abych nevzbudil Haničku s Adélkou.

Škubla sebou, přikryla si dlaní ústa a já pochopil, že zapomněla. Což bylo výborný, protože blbej dárek je pořád lepší než žádnej.

„A mám pro tebe dárek, ale musíš hledat,“ velkoryse, bez výčitek, jsem přešel, že ona mě zazdila. Teď už musí bejt sex jenom proto, že jsem ten romantik, co na ni myslí kudy chodí.

Teatrálně nadzvedla polštář a peřinu a dík mé nápovědě, „samá voda,“ se blížila doprostřed postele, kde jsem s trenkami napnutými k prasknutí klečel já.

„Akorát nevím, jestli se Ti bude líbit?“ mírnil jsem její očekávání.

Zajela mi prsty za gumu u trenýrek, „já myslím, že bude,“ a začala je stahovat přes boky dolů.

„Taky nevím, jestli jsem trefil správnou velikost ...?“ Chtěl jsem ještě něco dodat, ale výbuch jejího smíchu, mě úplně vykolejil.

Tak a teď musím předvést soulož v hodnotě 120 tisíc korun, povzbuzoval jsem se, když se konečně uklidnila.

Jakmile jsem do ní vstoupil, stejně si neodpustila poznámku, „velikost si trefil.“

Na což jsem reagoval sebekriticky, „dělaj se i větší ... ale jenom v černý barvě.“

 

 

Autor: David Snítilý | sobota 14.12.2019 8:30 | karma článku: 26,45 | přečteno: 750x
  • Další články autora

David Snítilý

… a co je vlastně normální aneb nudné vztahy II. (dokončení)

Přines jí kytku, řekni, že jí to sluší.“ „Bude si myslet, že jsem ji zahnul,“ bránil se Honza. „Ale tys jí zahnul,“ připomínal mu Marek. „Jak víš, že ženská tohle chce?“ „Řekla mi to ex, že jsem to nedělal," přiznal Marek.

13.4.2024 v 6:50 | Karma: 13,03 | Přečteno: 415x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma: 16,94 | Přečteno: 446x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Podzimní balada

Vdávala jsem se mladá, protože jsem musela. Byla jsem v očekávání, což doma nikdo nečekal. Rodiče se domnívali, že jsem slušná katolická dívka. Přišla jsem o věneček na vesnické tancovačce a pak plačce svěřila se sestře Kačce.

15.3.2024 v 17:00 | Karma: 18,89 | Přečteno: 505x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Drahá tma

Jenže láska je mocná čarodějka a Montekové a Kapuleti měli v porovnání se Skleničkovými a Korbelovými vřelé sousedské vztahy. Obzvláště poté, co Patrik podlehl Sářině půvabu a začal se s ní tajně scházet.

17.2.2024 v 8:30 | Karma: 17,27 | Přečteno: 514x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexy seznamka pro zadané (Tvoje hvězda & Big Mig)

Laura utekla od despotického manžela ke kamarádce Markétě. Richard prosil, omlouval se, sliboval, vyhrožoval a nakonec poslal sms, že jestli se nevrátí, skočí pod vlak. Marky mu z Lauřina mobilu poslala odkaz na jízdní řád vlaků.

26.1.2024 v 15:50 | Karma: 19,93 | Přečteno: 526x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

... a co když to vzdám? (Bez dcerky neodejdu)

Mým prosbám, abychom navštívili poradnu či psychologa, se Tonda vždy vysmál s tím, že jediný blázen, co potřebuje lékařskou péči, jsem tu já. A zmínka o rozvodu ho v tu ránu rozpálila do běla a mně zčervenaly tváře. Nikoli studem.

13.1.2024 v 8:14 | Karma: 22,98 | Přečteno: 606x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Promiskuitní babička, zamilovaný spolužák, mrtvý tatínek a vánoční zázrak

O babičce Pavlíně se říkalo, že v mladí dostala každého muže, který před ní neutekl na strom. Podváděný dědeček Rudolf se babičky vždy zastával, že jde o snůšku nesmyslů, neboť dostala i ty, co ze stromu posléze slezli.

26.12.2023 v 9:44 | Karma: 20,97 | Přečteno: 869x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Kamarádi na život i na smrt 3/3

Ondra prošel tam a zpět zdí, aby se podíval, kdo se dobývá do jeho bytu. „Je tam nějaká vyzobaná slunečnice," hlásil Filipovi. „Další tvoje milenka?" Nebyla to milenka, ale truchlící matka. „Já jsem Mrtvý," představil se jí Filip.

17.11.2023 v 8:40 | Karma: 17,13 | Přečteno: 372x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Kamarádi na život i na smrt 2/3

„Nechtěl jsem ti ublížit. Kdybych věděl, jakej seš skvělej chlap ...“ omlouval se Ondra. „Tak bys mi nechodil za ženou?“ domýšlel si Filip, co chce mrtvý obšourník říct. „To ne, ale dával bych si větší pozor, abys na to nepřišel."

11.11.2023 v 8:21 | Karma: 16,64 | Přečteno: 452x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Kamarádi na život i na smrt 1/3

Když je ve škole učitelka kárala, obvykle to vyvolalo salvu smíchu. „V tom má zase prsty známá dvojka Mrtvý, Němec.“ Filip v tom byl většinou nevinně, ale pokaždé mlčel jak partyzán a přítele Němce nikdy nepráskl.

4.11.2023 v 8:36 | Karma: 19,42 | Přečteno: 604x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Doktor Obenka a zoufalá matka na castingu luxusních společnic

Slizký, upocený doktor práv mě vyzval, ať mu pro klienty zapózuji na rudé pohovce. „V žádném případě!“ rázně jsem odmítla. „Nikdy, nikdy, nikdy!“ „Tak a teď ještě kalhotky,“ škodolibě se křenil doktor Obenka o pár minut později.

14.10.2023 v 14:00 | Karma: 21,08 | Přečteno: 753x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Univerzální překladač ženských myšlenkových pochodů

Karolína vyvinula přístroj, který měl na základě vložených algoritmů, překládat komplikovanou mluvu žen do prostšího jazyka mužů. Už žádné jinotaje a náznaky. Problém byl, že u nás šlo o výzkum neschválený a nelegální.

23.9.2023 v 7:52 | Karma: 26,19 | Přečteno: 903x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexuální praktika, co rozpálí Patrika (maminčina mazánka)

Sestry na chudáka mamku tlačily, aby budižkničemu Patrika přestala živit. „Zrovna včera říkal, že si našel brigádu,“ hájila benjamínka. „A můžeš mi říct jakou?“ chtěla vědět Lucie. „Prý bude malovat strop v letním kině."

30.8.2023 v 9:14 | Karma: 22,56 | Přečteno: 985x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Máš její oči ... & Chtění

Máš její půvab, šarm i hlas, slabost pro kluky nesmělý, v tvých očích zrcadlí se čas, který vaše světy rozdělil. Máš její oči, úsměv, vlasy i ve tvářích dolíčky, bavíš se a žízeň hasíš, zatímco já v šeru u svíčky. Čekám ...

6.8.2023 v 9:50 | Karma: 16,25 | Přečteno: 340x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Amatérská ornitoložka před rozvodovým stáním II. (dokončení)

„Co tady děláš, chlape?!" zařval naštvaně přítel Zuzky. Stál jsem nahý uprostřed jejich chodby, jen s ručníkem omotaným kolem beder a vysavačem v ruce. „Vysávám," odpověděl jsem po pravdě. „A kdo ti dovolil, sahat na můj vysavač!“

28.7.2023 v 15:14 | Karma: 16,83 | Přečteno: 572x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Amatérská ornitoložka před rozvodovým stáním

Poté, co na vědomost vyšlo, že se s Milanem po osmi letech rozvádíme, mi přišlo na mobil a Facebook tolik fotek ptáků, že mi z toho šla hlava kolem. A to jsem ani všechny neznala. Myslím, samozřejmě ty muže, ne ty jejich bimbasy.

26.7.2023 v 9:55 | Karma: 20,56 | Přečteno: 1194x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexy seznamka pro zadané III. (hledám milenku pro manžela Standu)

„Kondomy máš?“ zeptala jsem se manžela při polibku u vchodových dveří. Samozřejmě na ně zapomněl. Na jeho obhajobu musím říct, že příčinou jeho roztržitosti a nervozity byl zřejmě fakt, že se měl prvně setkat s budoucí milenkou.

23.6.2023 v 15:40 | Karma: 33,15 | Přečteno: 8592x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Plaváček - Modlitba beznaboha

Na samotě Vysočiny lišky dávají dobrou noc. Stromy vrhají dlouhé stíny, nedovoláš se o pomoc. Modlitba za malou Janu, ať Plaváček na mysli neklesá, za čápa ba i za vránu, co před lety ji přinesla. Modlitba beznaboha, slova strohá

7.6.2023 v 16:00 | Karma: 15,54 | Přečteno: 344x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Sexy seznamka pro zadané II. (Eli & Něžná se zálibou v BDSM)

Eliáš se chystal na rande, když ho zaskočila manželka s dotazem, „můžu jít večer ven s tebou?" „To by tě nebavilo,“ ujistil Zuzku. A ani nelhal.Těžko by se chtěla dívat na to, jak svázané Ivě uštědřuje výprask na rozkošný zadeček.

2.6.2023 v 18:01 | Karma: 24,82 | Přečteno: 1044x | Diskuse| Poezie a próza

David Snítilý

Cesta do zapomnění (Maluj ze snů obrázky)

Podrážky bot jsou obalený bahnem cest, otisky v hlíně prozradí směr. Přijde mi vhod, že nemůžu už víc se splést, při vší té špíně, já hrál jsem fér.

7.5.2023 v 8:30 | Karma: 16,49 | Přečteno: 386x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 180
  • Celková karma 17,21
  • Průměrná čtenost 656x
Magnet na průsery, trapasy a zranění. Opačným pólem svojí osobnosti odpuzuji prachy a úspěch. Píšu prózu, texty a básně.