Ruská ruleta

Nedávno jsem zase ležel na kapačkách s poruchou prokrvení mozku (léčí se s ní i Luboš - pes kamarádky Hanky) a jak se mi tak do žíly dávkoval Cavinton, rekapituloval jsem svůj život a volnou pravačkou smolil do mobilu Nikdy .

NIKDY                                                                                                        ( 2018 )

-

Z jistých lidí mám ten dojem,

že vítají mí nepokoje,

přešlapy a pochyby,

však rád zaplatím za chyby.

-

Nikdy jsem nebyl z těch, co mají

vše na co si vzpomenou.

Co získají, to snadno hájí,

s hlavou hrdě vztyčenou.

-

Vždy jsem platil vyšší cenu,

byl nanejvýš náhradník.

Šel z problému do problému,

přesto za ty lekce dík.

-

Nejednou jsem padnul na dno,

byl ochromený depresí.

V životě nic nejde snadno

a tak řvu jako na lesy.

-

To já byl vždy ten tvrdohlavý,

co ho osud půlí, čtvrtí.

Odměnou mi byly stavy,

mezi životem a smrtí.

-

Možná jsem měl držet hubu,

krok a z řady nevyčnívat.

Buď jak buď já těžko budu,

těmhle sráčům zpívat : Vivat!

-

Nejsem z těch, co mají všechno,

na co si jen vzpomenou.

Mýlím se, však neposlechnou,

ani radu dobře míněnou.

-

Vždy jsem platil vyšší cenu,

nežli Vy i tam ti druzí.

Šel z problému do problému

a topil se v dluzích.

-

Nejednou jsem padnul na dno,

byl ochromený depresí.

V životě nic nejde snadno

a tak řvu jako na lesy.

-

To já byl vždy ten tvrdohlavý,

co ho osud půlí, čtvrtí.

Odměnou mi byly stavy,

mezi životem a smrtí.

-

Možná jsem měl držet hubu,

krok a z řady nevyčnívat.

Buď jak buď jak těžko budu,

těmhle sráčům zpívat : Vivat !

-

Nikdy jsem nebyl idol slečen,

chlap do každýho počasí.

City hnán a chtíčem vlečen,

faux-pas, omyly a trapasy.

-

Vždy jsem platil vyšší cenu,

byl ten první pod čarou.

V suterénu dostal trému

a rozklepal se před Sárou.

-

Nikdy nejdu přes mrtvoly,

vím, že život často bolí.

Ale zase nejsem z těch,

co bulí, že maj jen pech.

-

To já svůj vlastní život řídím,

od října až do září.

Co jsem zasel, to si sklidím,

obzvlášť když se zadaří.

-

Už neztrácím naději,

jsem strůjcem svého osudu.

Jen na mě je, zda uspěji,

či si uříznu ostudu.

-

A tak ...

když už začnu, nechci přestat,

nejde o cíl hlavní je cesta.

Křičím, vztekám se a nadávám,

však nikdy nic předem nevzdávám.

-

RUSKÁ  RULETA                                                                                      ( 1999 )

-

Doufá a hledá,

jak jen jí to říct,

zoufá si ... ach běda

nenajde nic.

-

Já zamkl svůj svět

plný bláznivých nápadů,

vracím se zpět

od jihu k západu.

-

Já zamkl svůj svět

na deset zámků,

dnes naposled

pistoli k spánku – přiložím.

-

Ten chladivý kov,

života břemeno,

netřeba slov,

vše již bylo řečeno.

-

Ten chladivý kov

sejme z nás vinu     

na místo slov,

přejděme k činům.

-

Jen prázdné cvaknutí,

pocit strachu i úlevy,

jak šátkem mávnutí

slabost se projeví.

-

Roztáčí bubínek

druhý z nás dvou,

řetězce vzpomínek

přervané ... hnusnou zradou.

-

Bývalí přátelé

na smrt a na život,

mráz běhá po těle,

výstřel by přišel vhod.

-

Ne každý z nás je sebevrahem

na šachovnici života,

partie, se jedním tahem

leckdy řádně zamotá.

-

Žijeme – se strachem tvorů,

co já mám, jiný nemá,

příčinou našich sporů

byla jistá žena.

-

Žijeme – nebo přežíváme,

HERGOT, KRUCINÁL !

Proč před světem se zamykáme,

když soupeř – šach mat dal?

-

Tak plačte, prosím, nad tou scénou,

nedbal rady varovný,

pěšák s hlavou prostřelenou,

padl k nohám královny.